BÝT KNĚZEM

Před několika dny jsem byl pozván na křest syna mých přátel. Když jsem přišel do chrámu, byl jsem překvapen, protože lavice byly ozdobeny květinami. Zeptal jsem se kostelníka na důvod a on mi řekl, že odpoledne bude svatba.

Sedl jsem si ke svým přátelům a rodině do lavice a společně jsme čekali na kněze, který se trochu zpozdil.

Když kněz přišel, omluvil se a řekl, že byl s umírajícím pacientem a že jeho duši připravoval na to, aby ho Pán Ježíš přijal.

Křest byl velmi pěkný, kněz byl laskavý a všichni jsme z něj čerpali klid.

V tom jsem u vchodu do chrámu překvapeně uviděl rakev, kterou právě přivezli do chrámu.

Znovu jsem viděl našeho kněze a on mi řekl: Bude zde pohřeb.

Překvapeně jsem řekl knězi: Otče, právě jste oslavili radost ze křtu! Nyní budete sdílet smutek z konání pohřbu.

Kněz mi řekl: Správně. A před křtem jsem sdílel smutek rodiny při přípravě umírajícího pacienta na setkání s Pánem Ježíšem.

Byl jsem velmi překvapen a řekl jsem knězi: A odpoledne budete sdílet radost z oslavy manželství, že?

Kněz mi s úsměvem řekl: Správně.

Zažertoval: Uvidím, kdy budu moci obědvat!

Uvědomil jsem si, kolik emocí musí kněz sdílet.

Kněz se musí podělit o smutek rodiny při umírajícím, o radost ze křtu, smutek z pohřbu i radost z manželství. Kromě toho se kněz účastní pastorace, dohlíží na katechezi, zpovídá a slaví mše svaté, snaží se vytvářet společenství atd.

I to atd. mi pomohlo si uvědomit, že být knězem není jednoduchá věc. Uvědomit si, že být knězem není obyčejná práce.

Být knězem je pro mimořádné muže!

Pomodlete se za kněze, abychom v nich vždy viděli Ježíše.

(zdroj: Facebook: Modlitba.sk – připravil KM)