Služba u oltáře není pouze hodinovou záležitostí nedělního dne. Každý ministrant, který slouží u oltáře, musí mít odvážné srdce, které nasazuje denně pro Krista. Své o tom vědí účastníci víkendového tábora CROSS FORCE, který každoročně probíhá v Rajnochovicích na táborovém středisku ARCHA (Sarkander, z.s.). A jestli si myslíte, že ministrování u oltáře je nuda, pěkně se mýlíte! Ministrantská služba vyžaduje taktickou, fyzickou i duševní připravenost!

Víkendová akce s vojenskou tématikou CROSS FORCE probíhá každoročně na táborovém středisku ARCHA Rajnochovice (Sarkander, z.s.) a je určena pro ministranty od 8 do 14 let. Akce je pořádána ve spolupráci s Armádou a Policií České republiky, díky čemuž každou akci navštíví jedna vojenská nebo policejní jednotka a zároveň jsou v organizačním týmu někteří vedoucí příslušníci ozbrojených složek. Zní to jako hraní si na vojáky, že? Tak se pojďme podívat CROSS FORCE pod pokličku.

Celá akce je organizována s myšlenkou, že má být ministrantům „odměnou“ za jejich službu, ale zároveň povzbuzením k této službě. Organizátoři předkládají ministrantům příklad vojáků a policistů jako srovnatelnou službu s tou, kterou mají u oltáře. Přitom se snaží, aby kluci měli na paměti, že ministrantská služba nekončí vysvlečením kleriky a superpelice, ale pokračuje dál mimo mši a mimo zdi kostela.

Zvenčí by to mohlo vypadat, že se vše točí kolem hraní si na vojáky, ale realita je úplně jiná. To, co na CROSSu kluci zažijí, je mnohem větší než hraní si na vojáky, jsou to pro ně tak velké zážitky, že se to jen těžko vysvětluje slovy, ale o to víc se to zračí v jejich ministrantské službě.

Naprosto klíčovým prvkem pro organizaci CROSS FORCE je patronát vojenského kaplana, Služebníka Božího Emila J. Kapauna (jeho příběh jsme vám v Magazínu představili v samostatném článku). Příklad otce Kapauna je pro organizátory velmi důležitý a snaží se jej ministrantům předat. To, co otec Kapaun dělal pro americké zajatce v korejském zajetí, byly maličkosti, které však daly dohromady velký celek, a to stejné se snažíme sami žít a předávat dál - být věrný Bohu i v maličkostech.

Středobod celé akce pak netvoří setkání s vojenskou jednotkou, ale společné slavení Eucharistie, při němž se všichni ministranti obléknou do své ministrantské „uniformy“. Je to silný moment, při němž lze vidět záplavu stovky ministrantů, kteří dávají najevo své rozhodnutí sloužit Kristu v této důležité službě u oltáře i mimo něj.

Celá akce začíná v pátek odpoledne příjezdem ministrantů na Archu. Už při příjezdu se vedoucí snaží vytrhnout ministranty z každodenního života a navnadit na „realitu“ vojenského prostoru. Vjezd do areálu Archy je zablokován uniformovanou hlídkou, která varuje, že rodiče s ministranty vjíždějí do střeženého prostoru. Velké díky patří rodičům, kteří už v této chvíli s vedoucími spolupracují a řídí se jejich pokyny, třeba tím, že vystoupí z auta a ukážou hlídce nákladový prostor vozidla.

Zbytek pátečního večera se nese v duchu pořadové přípravy a „noční“ akce. Co se kluci naučí v rámci pořadové přípravy, to je pak je provází celým víkendem. Pořadová příprava má za cíl vnést do celého programu jakýsi řád; organizované nástupy s pozorem a pohovem dodávají vážnost celé akci a zároveň kluky „našponují“ před brífingem k jednotlivým operacím. Operace jsou za celý víkend tři nebo čtyři, záleží na náročnosti. Rozdělujeme je pracovně dle fonetické abecedy - Alpha, Bravo, Charlie a Delta. Ministrantům je předkládáme jako simulované výcvikové akce.

Operace Alpha začíná v pátek večer. Scénář je veden jako teambuidilng. Jednotlivé skupinky nebo, jak jim říkáme, jednotky, se musí během extrémně krátké doby naučit mezi sebou spolupracovat. Spolupráce v týmech je naprosto zásadní pro plnění dalších úkolů během víkendu.

V uplynulých letech jsme měli připravené scénáře záchranných akcí. Spočívaly v tom, že se jednotky musely vydat na nepřátelské území, kde měli vyhledat, ošetřit a trasportovat do bezpečí raněné osoby, ať už to byli civilisté nebo vojáci mírových sil. Samozřejmě na nepřátelském území je silná hlídkovací činnost nepřítele, před níž se musí skupinky krýt a během cesty se v terénu potýkají s dalšími nástrahami.

Sobotní den je v celém harmonogramu nejnadupanější. Dopoledne probíhá tzv. taktická příprava. Tradičně to je stanovišťová „hra“, při které jednotky plní úkoly, aby byly připravené na noční program. Zároveň se během těchto úkolů dozvídají i něco nového, například v oblasti první pomoci - třeba, jak správně ošetřit řezné poranění, se kterým se mohou běžně setkat, nebo z topografie a orientace v terénu - například se učí pomocí topografické mapy a buzoly najít pozici dalšího stanoviště a vydat se k němu. 

V tento den akci navštíví některá jednotka ozbrojených sil. V minulých letech to byli vojenští záchranáři, výsadkáři (kteří na Archu doslova doplachtili vzduchem na padáku) nebo v roce 2019 akci navštívil zásahový tým URNA, který zároveň předvedl svou činnost při zatýkání během dynamické ukázky.

V sobotu v pozdní večer potom probíhá poslední operace za víkend. Ta je finálem celého výcviku a zahrnuje všechny prvky, které se během předchozích událostí ministranti naučili, od spolupráce v týmu až po prvky z „taktické přípravy“. V posledním šestém ročníku v roce 2019, který byl tématicky zaměřen na URNu, měli kluci během závěrečné akce nenápadně vstoupit do budovy a vysvobodit rukojmí.

Neděle je věnována úklidu areálu, ale zároveň slavnostní mši svaté a předávání ocenění. Jako vedoucí máme připravena speciální ocenění, CROSS FORCE STAR, která se udělují v omezeném počtu (pět stars na ročník) a udělují se za příkladné plnění služebních povinností. Od ocenění CROSS FORCE STAR si slibujeme určité nabuzení ministrantů a podporu jejich nadšení a zároveň povzbuzení, aby stejně příkladnou službu odváděli i nadále mimo presbytář a CROSS FORCE. Udělujeme je většinou starším, ale najdou se i mladší ministranti, kteří si toto ocenění zaslouží.

Co říct závěrem? Celá „hra“ na vojáky, kterou na CROSS FORCE děláme, je jen povrchová, kosmetická záležitost, ale zároveň je to určitá forma, jak ministrantům předat něco do jejich důležité služby a která není pouze záležitostí „nedělního kostela“, je to služba, která trvá neustále, jinými slovy - jednou ministrant, navždy ministrant. Zážitky, které si ministranti odnášejí z CROSS FORCE, jsou opravdu nepopsatelné, a těší nás zápal v ministrantské službě, který je vidět i dlouho po akci.

A zároveň bych chtěl pozvat všechny ministranty na VII. ročník CROSS FORCE 2022.

Budu se na Vás spolu s Velitelským týmem těšit!

Všechny fotografie pocházejí z archivu Táborového střediska ARCHA Rajnochovice.

(čerp. z fb stránek signály.cz: https://magazin.signaly.cz/2106/cross-force-ministranti-v-bojovem-nasazeni?fbclid=IwAR3OXLhDJWNh_SGnvupcweV3wxBNBA_VDdzAVsULGfLiCAC_CTm408_Z7Gk)