Den otců
DEN OTCŮ
(při příležitosti Dne otců – 18. června)
Když se má hlava nad hrobem sklání
a slzy mi smutek do očí vhání,
tvé jméno vidím v kámen vryto,
„devátého“ je navždy v duši skryto.
Oči tě ve všem stále vídají,
přesto doma dále tě hledají.
Slyšet už v pokoji nelze tvůj hlas,
vím, že se jednou potkáme zas.
Když přichází drobné i větší pády,
když se svět ke mně točí zády,
přeji si, abys tady se mnou byl,
dodal odvahu a více sil.
Všechny všední i zásadní chvíle,
kroky, jež se zdají jak míle,
i krůčky malé k cíli vedoucí,
radost i trápení v sobě nesoucí.
Kéž bys u toho mohl vedle mě stát,
a já bych se tolik nemusela bát.
V den promocí mi v davu scházíš,
uvažuji, jak se asi tváříš,
když prožívám tento výjimečný den,
zdá se mi to jako krásný sen.
Tvé místo prázdné zůstává dále,
nejen v tomto slavnostním sále.
Často, když si rady nevím,
s myšlenkou na tebe k nebi hledím.
Ptám se na poslání našeho života,
jaká je jeho skutečná hodnota?
Kudy by ses asi vydal,
a na čí stranu se někdy přidal?
Životní zkoušky upevňují nás,
není svět jen plný krás.
V těžkých chvílích oči sklápím,
a trošku se též v skrytu trápím,
jak beznaději někdy čelit,
to je velmi těžké sdělit.
Na fotce se vyjímá tvůj úsměv jasný,
a já mám opět ten pocit krásný,
jako bys v místnosti s námi byl,
u všech těch nejen všedních chvil.
Tvou přítomnost tak vnímám stále,
i když jdu jen o krok dále.
Bez slov rozloučení jsi tehdy odešel,
po pár letech smutek nepřešel.
Když nás rodiče smí životem vést,
pomohou nám nejednu obtíž nést.
Je štěstí, pokud vedle nás kráčí,
největší pochopení do života vnáší.
Tvůj obraz mám před očima každý den,
nejen v onen čas veliké ztráty,
obraz, jak zbývá pár dechů jen,
jak se dá žít dál bez táty?
A.K.
P.S. Někteří z vás si pamatujete, že k nám jezdila šikovná ministrantka z okolí? Tak touto cestou jí děkuji za osobní příspěvek. PKF
Foto ze stránek: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/10-tipu-de-oslavit-den-otcu
