LiDi – „Brána jazyků prozatím zavřená – otevře se? Wroclaw 2024“

MaK – „Tak vysoko a daleko a přitom tak blízko.“ (vyhlídka ve Vršovicích u Opavy) 

MaO 1 – Radostný pocit slyšet z venku živou hudbu. Každého přitáhne k oknu, nebo na balkón. Moc krásná červencová tradice: "Vyhráváme naším Aničkám."

MaO 2 – I náš kocourek Maxík si užívá léto. Ale po svém. Není pláž jako pláž!

IP 1 – KOVO ZOO Staré Město u U.H. S kovovým odpadem tu nemají problém

IP 2 – KOVO ZOO…

IP 3 – KOVO ZOO…

K.J. – Text k fotografii:

            Při pohledu na tuto fotografii můžeme říct, že není v něčem zvláštní. Je na první pohled obyčejná. Slovo obyčejná není jen o tom, jak vypadá na povrchu, ale zkusme se zaměřit i na vnitřní část. Část pohledu sice ji nevidíme, ale dokážeme to cítit. Bolest, radost, smutek, prázdno… Pocitů a názvů je nekonečno, každý má ten svůj. Někdo by mohl z fotografie vyčíst – „ticho před bouří”, někdo zase – „dobro vždy vítězí nad zlem”. Možná si někdo řekne, proč by si někdo zabíral místo v telefonu kvůli nějaké fotografii oblohy kterou vidíme každý den a to je právě ono to co lidi nevidí. Oblohu vnímají jako každodenní část dne. Pro někoho zajímavá, nezajímavá pro někoho povzbuzující. Pro mne je to jiný svět plný emocí, který neustále mění svou podobu jako člověk. Mračí se, září, hněvá se… Tolik společného, že si toho častokrát ani nevšimneme. Dvě rozdílné, ale i přesto stejné věci.

PKF 1 – Manželská setkání 2024 – „Kněz vyšel ráno z pokoje a řekl si: Jsem na faře nebo ne?“

PKF 2 – MS 2024 – „Uhni! Nevidíš, že jedu?“

PKF 3 – MS 2024 – „NEVSTUPOVAT! Zuli jsme si boty…“

PKF 4 – MS 2024 – „Ha! Tady je ten kout, kde můžu napsat vzkaz své pečovatelce.“