Halloween nebo dušičky?
Halloween nebo dušičky?
V mnoha rodinách památku na věrné zemřelé stále slaví a je jich snad více než těch. Kde tuto vzpomínku přecházejí mlčením nebo z ní vynechávají své děti, aby je tzv. netraumatizovali. Stále více však v naší kultuře zapouští kořeny Halloween, zatímco o svátku Všech svatých nikdo nemá ani potuchy. Děti se často halloweenskému tajemnu s radostí poddávají a těší se z dekadentních zážitků. A pokud se jim k tomu nechá ve škole prostor místo vyučování, tak proč by se nenechaly strhnout?
Tento svátek je do naší kultury v posledních letech uměle importován. Kde se vlastně Halloween vzal? Jde o nevinnou zábavu, nebo je skutečně nebezpečný? Původně se jednalo o svátek Samhain, později Halloween. Byl to keltský svátek, nikoliv americký, jak se mnozí domnívají. Samhain byl slaven jako přechod z léta do zimy, konec roku, uložení přírody, což bylo spojeno i s obavami o to, jak toto náročné období rodina přežije. Tento svátek tak souvisel také s památkou zemřelých. Keltové oslavovali posvátné propojení života se smrtí, a tudíž zde nebylo místo pro strach z duchů mrtvých, naopak je měli v úctě.
Samotné slovo Halloween vzniklo jako zkratkové slovo z All Hallows Eve, což znamená předvečer Všech svatých. Na americký kontinent se Halloween dostal v polovině 19. století se dvěma miliony irských přistěhovalců, kteří utekli ze své země před hladomorem. Irové, jako praktikující katolíci měli tradičně velkou úctu k mrtvým a svatým. Ovšem na severoamerickém kontinentu vlivem sekularizace a protestantských postojů nabral svátek zcela jinou podobu: vytvořila se parodie na původní svátek, jenž patřil slavnosti Všech svatých a vzpomínce na duše zemřelých. Americká kultura ho převzala, „vykradla“, poskládala po svém a poslala nám ho zpátky zabalený v komerční podobě. A o tu jde asi především.
První masky a kostýmy k tomuto dni se začaly vyrábět asi před 100 lety.
K tomu šlápla na plyn filmová hororová produkce a objevily se další artefakty zábavního průmyslu. Dnes Američané u příležitosti této slavnosti vydají kolem 3 miliard dolarů ročně! Ovšem pozor: nejde jen o komerci, ale je tu rozměr duchovní. Převleky zombies, duchů, upírů, čarodějek a jiných strašidel je nutné vidět nejen jako nevinnou taškařici. V ezoterické literatuře je tento den považován za nejmagičtější datum roku: jedná se o nejdůležitější svátek roku pro Satanovy následovníky! Původní svátek se tedy stal také součástí okultního kalendáře.
Jak je výše zmíněno, v poslední době pronikají tyto oslavy i do naší části Evropy a úspěšně se zde rozmáhají. Je pak jen otázkou času, kdy jim začneme říkat tradice. Jako křesťané bychom měli chránit naše - tedy křesťanské tradice.
Některé křesťanské maminky váhají, jestli v den, kdy škola slaví Halloween, mají své děti do školy posílat. V některých skupinkách modliteb matek v ČR o tom proběhla právem velká debata. Je těžké poslat dítě nevystrojené za čarodějnici, zombie či jinou příšeru, aby nevyčnívalo v kolektivu. Nebojme se postavit této vlně novopohanství. Sekularizace se v dnešním světě neprosazuje násilně, ale rafinovaně, skrze zábavu. Oslava Halloweenu je jen jedna z mnoha praktik, jak k tomuto zesvětštění přispět. Prosíme zvláště mladé maminky o pečlivé zvážení těchto řádků – Halloween mezi naše tradice zkrátka nepatří, ba naopak! Věříme, že modlící se skupinky maminek zde zmůžou mnoho!
Není třeba bát se mluvit s dětmi o smrti, zahlédnou ji takřka denně – ve zprávách, v počítačových hrách, na internetu. Jsme lidé víry, smrt není konečnou stanicí či převtělením do jiného života, jak se často od dětí ve školách dovídáme. Společně s dětmi navštěvujme nemocné, dbejme uctivého rozloučení se zemřelými i uchovávání jejich památky.
Upozorňujme je, že v tomto světě nejsou samy pro sebe, ale mají zde zanechat nějakou dobrou stopu. A v kontextu toho můžeme poukazovat na životy svatých. Vysvětlujme, co znamenají křesťanské symboly jako svíce, věnec, živé květiny, kříže či andělé na náhrobcích. A naučme je třeba krátké modlitbě Odpočinutí věčné…
Děti nejsou hloupé! Když jim vysvětlíte, o co tady kráčí, věříme, že nebudou umanutě trvat na tom, že chtějí být „mrtvou nevěstou, či jinou krvácející zombie“. Můžete jim třeba ve farnosti uspořádat karneval svatých, kde půjdou třeba za sv. Anežku, nebo sv. Martina. Chce to také vyvinout určitou kreativitu a vložit do toho nějaký svůj čas. Ale proč ne? Jde přece o naše děti.
(Převzato ze Zpravodaje pro ČR prosinec 2023 - Modlitby matek z komunity Solace)
K.T.
