KAPLE SVATÉHO KŘÍŽE
KAPLE SVATÉHO KŘÍŽE
Z důvodu velké opravy elektroinstalace a osvětlení v našem farním kostele sv. Martina se od druhé poloviny měsíce srpna scházíme k denním, nedělním či jiným bohoslužbám a pobožnostem v kapli sv. Kříže, zvané také „červená kaple.“ Za těchto deset týdnů jsme si už zvykli na její interiér a nepřipadá nám již tak cizí. S odvahou můžeme říci, že zde známe skoro každý detail tohoto malého posvátného prostoru. Pravidelní návštěvníci bohoslužeb si zde našli své oblíbené místo v lavici či na sedačce, na které si rádi sedají.
Tato kaple, která je evidována jako kulturní památka, stojí v západní části našeho města v blízkosti velmi frekventované hlavní komunikace a u křižovatky silnice do Bolatic. A tak jsme si rovněž pomalu zvykali na značný hluk projíždějících aut nebo motorek, kdy při liturgii slova či promluvě se pan farář musel někdy na chvíli odmlčet.
Pojďme si připomenout něco málo, co se nám dochovalo z historie této neodmyslitelné součásti našeho města.
U zrodu kaple stál lesmistr Rotschildova panství, Carl Exner, nar. 8.5.1814 v Benešově, který do své závěti uvedl: „…Abych zanechal obyvatelům Benešova, mezi nimiž jsem dlouho pokojně žil, trvalou upomínku, rozhodl jsem se pro případ, že nenarazím na těžkosti, vybudovat na místě, kde stojí západně od Benešova na pozemku dominia pěkná velká lípa, pod níž se nachází socha sv. Jana, prostornou pohřební kapli pro konání obvyklých bohoslužeb…“
Exnerovi se skutečně podařilo získat všechna potřebná povolení a na jaře 1872 se se stavbou kaple začalo. Dne 17. 4. 1872 však dobrodinec nečekaně zemřel, když ze stavby mohl vidět sotva základy. Péči o dobudování kaple převzal jeho synovec Friedrich Exner, nar. 24.12.1833, stavební ředitel v Brémách. Jenže i tento dobrotivý pokračovatel svého strýce následoval a 27.2.1874 zemřel. Jeho ostatky byly uloženy vedle ostatků jeho strýce do hrobky této kaple.
Nedokončené stavby se ujala paní Müllerová, roz. Exnerová z Ratiboře, a darovala na dostavbu kaple 1000 říšských tolarů. Královský fořt Exner ze Schlezwicku pak rovněž 1000 tolarů a stejnou částku složil i benešovský starosta Jan Kořistka. Díky tomu se mohlo přistoupit k dostavbě této novogotické stavby s režným zdivem a pětibokým kněžištěm. Štít fasády byl vyzdoben arkádami, otevřenou zvonicí a cihlové zdivo bylo zpevněno opěrnými pilíři.
Interiér kaple byl vybaven dřevěným oltářem s ozdobnými prvky a svatostánkem, nad kterým je zasazen oltářní obraz Ježíše Krista na kříži. Odtud tato malá svatyně nese i svůj název – kaple svatého Kříže.
Na svátek Povýšení svatého kříže, dne 14. 9. 1877, byla kaple, jejíž výstavba přišla na 5000 tolarů, slavnostně vysvěcena. Dodnes ji snad proto mylně pojmenováváme kaplí Povýšení sv. Kříže, ačkoli její název je jiný. Slavnostní benefici provedl tehdejší benešovský farář Josef Kopetzky za účasti jedenácti kněží, mezi nimiž byl i benešovský rodák, významný moravský buditel, pedagog, sběratel lidové slovesnosti a spisovatel, Cyprian Lelek.
Zdroj: Farní kronika a jiné dokumenty. Připravila: av
