Římskokatolická farnost Dolní Benešov

Vatikán. V podvečer se na prostranství před Bazilikou sv. Petra konala mimořádná pobožnost spojená s adorací Nejsvětější svátosti a eucharistickým požehnáním Urbi et Orbi, které ve streamingovém přenosu a před prázdným Svatopetrským náměstím předsedal Petrův nástupce. Po přečtení Markova evangelia (4,35-41) o utišení bouře na Genezaretském jezeře, Svatý otec pronesl meditaci, z níž vybíráme:

„Pán nás uprostřed bouře interpeluje a vybízí, abychom vzbudili a aktivovali solidaritu a naději, jež jsou s to upevnit, podpořit a dát smysl těmto hodinám, kdy se zdá, že všechno ztroskotává. Pán se probouzí, aby probudil a oživil naši velikonoční víru. Máme kotvu: v Jeho kříži jsme byli spaseni. Máme kormidlo: v Jeho kříži jsme byli vykoupeni. Máme naději: v Jeho kříži jsme znovuzrozeni a obejmuti, aby nás nic a nikdo neoddělil od Jeho výkupné lásky. Uprostřed izolace, v níž trpíme nedostatkem přízně a setkání, zakoušíme nedostatek mnohého, slyšme ještě jednou zvěst, která je naší spásou: vstal z mrtvých a žije vedle nás. Pán nás volá ze svého kříže, abychom opět nalezli život, který nás čeká, hleděli na ty, kteří se nás dovolávají, posílili, rozpoznali a podnítili milost, která v nás přebývá. Nezhášejme skomírající plamínek (Iz 42,3), který nikdy neochoří, a dejme vzplanout naději.

Obejmout Jeho kříž znamená najít odvahu obejmout všechny rozpory nynější doby, vzdát se na chvíli svého bažení po všemohoucnosti a majetku a dát prostor kreativitě, kterou může vzbudit jedině Duch svatý. Znamená to najít odvahu otevřít prostory, kde všichni pocítí, že jsou povoláni, a dopustit nové podoby pohostinnosti, bratrství a solidarity. V Jeho kříži jsme byli spaseni, abychom přijali naději, které umožníme posilovat a podporovat všechna možná opatření a cesty, jež nám mohou pomoci se opatrovat a chránit. Obejmout Pána, abychom objali naději: to je síla víry, která osvobozuje od strachu a dává naději.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy MEDITACE je ZDE

Potom následovala chvíle ztišení před mariánskou ikonou Salus populi romani z baziliky Panny Marie Větší a Křížem z kostela sv. Marcela. Pod průčelím prostředního vchodu do baziliky pak byla vystavena Nejsvětější svátost k adoraci, kterou provázely zvláštní litanie složené k této příležitosti. Generální vikář pro městský stát Vatikán a arcipresbyter Baziliky sv. Petra, kardinál Angelo Comastri, pak ohlásil požehnání Urbi et Orbi, spojené s plnomocnými odpustky, pro každého kdo se spojil s tímto momentem, byť jen duchovně, pokud se jej nemohl účastnit pomocí sdělovacích prostředků, a Petrův nástupce udělil svátostné požehnání Eucharistií vystavenou v monstranci.

čerp. ze stránek Rádio Vatican (https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=30850)

Viděl jsem jednoho muže,
oblečeného v bílém, unaveného,
jak v dešti a v chladném větru
stoupá k oltáři.
Nese bolest a utrpení,
nese je s nadějí.
Viděl jsem jednoho muže,
starce,
jak kulhavě
stoupá po schodech
a na ramenou -
bolest světa.
Viděl jsem jednoho muže,
soustředěného,
jak se chvěje
a modlí
za odpuštění všech našich hříchů
a za naší spásu.
Viděl jsem jednoho muže,
jednoho z mnoha,
jak se staví do čela všech,
aby se modlil
za všechny.
Viděl jsem jednoho muže,
říkal:
“Nikdo se nespasí sám,”
protože nejsme sami,
když věříme v Boha-Otce
a jeho spásu.
Viděl jsem jednoho muže,
který se,
stejně jako všichni lidé světa,
spasí,
protože uvěřil a věří
už navěky.
(z italského originálu, překlad: OMI)