NAD DOTAZY FARNÍKŮ/ČTENÁŘŮ

Milí farníci/čtenáři, rád bych poděkoval za Vaše dotazy, které v písemné formě (přes schránku v předsíni kostela) či ústně ke mně doputují. I touto cestou je možné komunikovat a něco se dozvědět. Pokud budu vědět, odpovím nebo zjistím. PKF

Písemný dotaz:

Kde se poděl koberec co byl před oltářem (plyšák!)

Koncem roku 2018 jsme pořídili za vydatné podpory farníků a jejich darů celkem tři koberce do kostela sv. Martina. Jsou to běhoun mezi lavicemi, koberec na dřevěném podiu pod a kolem oltáře a výše uvedený plyšák neboli peršan. Při jeho pořizování byla myšlenka, že se rozloží před oltář na největší svátky (vánoce a velikonoce). Jinak je rozložen na faře na chodbě v 1. patře (nepoužívá se v kněžském bytě, kde kněz bydlí v nájmu).

Pokud vůle farníků dá jasně najevo, že výše uvedené užívání je nepřijatelné, bude koberec roztažen před oltářem stále. PKF

Ústní dotaz:

Proč děti při 1.sv. přijímání už nesedí na lavičkách před oltářem, ale sedí ve velkých předních lavicích, když v Zábřehu děti sedí na židlích před lavicemi?

Od roku 2018 už nedáváme dřevěné lavice při výše uvedené slavnosti do presbytáře, a to na základě zkušeností, které jsem v předchozích letech s touto formou umístění dětí udělal. Děti byly poměrně vzdálené od rodinných příslušníků, kteří beztak nedbali na to, aby děti v klidu setrvaly v lavicích. Korunu tomu dávali tzv. fotografové, kteří v souvislosti s „lovením“ zajímavých snímků a detailů dětí vypínali směrem k oltáři svou zadnici, kterou při mši svaté opravdu nepotřebuji sledovat.

V Zábřehu sice děti sedí na židlích před lavicemi, ale zůstávají v chrámové lodi, nejsou v presbytáři – tedy v kněžišti. Každý kostel má trochu jinou vnitřní dispozici, se kterou je potřeba pracovat. Po mně přijde do benešovské farnosti kněz, který děti umístí třeba ještě někde jinde – to je jeho zodpovědnost. PKF