Římskokatolická farnost Dolní Benešov

Nitky minulosti aneb stalo se před deseti lety v naší farnosti

ÚNOR 2015 - stručný výňatek z kroniky farnosti

Prastarým církevním svátkem, jež uznávají všechny hlavní církve, je Uvedení Páně do chrámu neboli Hromnice. Slavíme jej 2. února. V Jeruzalémě se tento svátek slavil už v 5. století, v Římě pak od 7. století pod názvem Setkání. Od 10. století se objevuje v liturgických knihách v západní křesťanské církvi název Očišťování Panny Marie. Nynější název připomíná, že je to především svátek Páně. Také v našem chrámu tento den přede mší svatou kněz žehnal svíce, recitovala se příslušná modlitba a přítomný lid se připojil ke zpěvu Simeonova kantika.

Svatoblažejské požehnání bylo uděleno věřícím hromadně po mši svaté. Otec Pavel požehnal všem přítomným vzkládáním rukou.

Zapálené zkřížené svíčky, které se v minulosti u tohoto žehnání používaly samostatně pro každého přítomného, jsou pouze úkonem doprovodným, důležitá je naše víra.

Popeleční středou 18. února jsme vkročili do čtyřicetidenní postní doby. V tento den při liturgii nám bylo nabízeno Boží Slovo zvláštním způsobem. Za zpěvu písně dle textu sv. Terezie z Avily Nedejme se k spánku svésti – nás kněz označil na čelo posvěceným popelem na znamení pokání. Tím jsme si měli připomenout, co se pod škraboškou našeho „já“ skrývá. „Pamatuj, člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš.“

Postní doba je šancí odložit svoje převleky, uzavřít svoji masku a škrabošku do nejmenší a nejtěsnější komůrky svého srdce a otevřít jeho největší síň naplněnou pokorou.

Modlitbu Otče náš v latinském jazyce jsme začali zpívat v letošní postní době při nedělních bohoslužbách, od té doby se latinský zpěv stal součástí postní a adventní doby i v následujících letech.

V roce 2015 se pan farář nezúčastnil lyžařského výcviku s žáky naší školy, jelikož v týdnu od 15. – 22. února vyšla právě Popeleční středa, kněz se tedy rozhodl zůstat ve farnosti.

Během čtyřicetidenní postní doby každý pátek a neděli odpoledne byly konány v našem chrámě pobožnosti křížové cesty. Svou vlastní křížovou cestu měli tradičně členové KDU-ČSL, rodiče s dětmi, Josefové, Martinové a Anny z naší farnosti.

Zábřežští farníci si křížové cesty vedli sami.

Připravila: av