Římskokatolická farnost Dolní Benešov

VŠUDE PRACHU…

Ráno 5. března jsem se vydal ke kostelu sv. Martina, kde byla domluvená brigáda na úklid půdy kostela. Myslel jsem si, že na brigádu přijde jen pár lidí a práce bude za chvíli hotová. Byl jsem příjemně překvapen, kolik se nás před kostelem sešlo. Až jsem si říkal, že nás je moc, ale to jsem ještě netušil, co nás čeká.  Zúčastnili se nejenom zkušení farníci, ale přišli pomoci i mladší ročníky. Téměř všichni jsme se přesunuli do půdních prostor kostela. Půdu kostela jsem dobře znal už od dětství, jelikož jsem tam chodil s dědou, který se staral o elektrické zařízení pro provoz zvonů. I přesto jsem se podíval na místa, která jsem ještě neviděl. Začalo se postupně s čištěním v klenbách, kde byla nejen suť a různý materiál, třeba z rekonstrukce střechy, ale především prach. Nebojím se říci, že místy se možná jednalo o stoletý prach. Úklid byl opravdu pečlivý. Celý prostor se nejen uklidil od hrubých nečistot, ale půda byla i poctivě zametená. Protože se jedná o uzavřený prostor a všude byl již zmíněný prach, po chvíli byla celá půda jako v mlze. Úklid byl provedený od části nad oltářem a postupně, až k věži kostela, kudy se plné kýble svážely po laně dolů před kostel. Před vstupem do kostela byli další brigádníci, kteří kýble vyprazdňovali do připravených přívěsných vozíků. Nepořádku bylo hodně, a tak nakonec ani dva vozíky nestačily. Naštěstí bylo brigádníků dost, a tak byla půda uklizená po poledni. Jakmile jsme skončili a vyšli jsme ven před kostel, byli jsme k nepoznání. Myslím, že bychom z fleku mohli dělat čerty, jen ten Mikuláš nám chyběl. Po ukončení všech prací bylo pro brigádníky nachystáno tekuté občerstvení. V případě, že bychom během brigády vyhlašovali soutěž o „nejfajnější montérky“, jistě by vyhrál náš pan farář. Ale pokud by byla soutěž o „nejumazanějšího“ brigádníka, horkými kandidáty by byli všichni zúčastnění.

LH

ÚKLID PŮDY KOSTELA

V únorovém Nedělníčku byla uveřejněna prosba týkající se pomoci při úklidu půdy kostela sv. Martina s  tím, že akce byla naplánovaná na sobotu 5.3.2022 od 8 hod. V uvedený den a hodinu se několik dobrovolníků sešlo u kostela a po krátkém seznámení se s postupem prací a ujasnění si úkolů ze strany hlavního organizátora Otmara Diehla se začalo se samotným úklidem. Část skupiny se odebrala do půdních prostor (tzn. mezi klenbový strop a krov) a začala s vyklízením všeho nepotřebného, co se v těchto místech za poslední desetiletí nashromáždilo. Postupně se vyklízely prostory nad oratoří (nad kaplí sv. Josefa), kněžištěm a pak nad celou lodí. Nacházel se zde nejen léty nashromážděný a usazený prach, ale i další různé věci, které zde v rámci oprav zanechali v minulosti řemeslníci. Vše bylo pak postupně přemístěno v kbelících do prostoru věže, kde oknem nad hlavním vchodem bylo po provazech přes kladky spouštěno dolů. Dole se původně připravený přívěsný vozík docela rychle naplnil, tak bylo potřeba přistavit další. Co se nevlezlo do vozíků, bylo provizorně uskladněno na plachtu. Ve spouštěných kbelících bylo kde co. Kromě již zmiňovaného prachu to byl dřevěný materiál (desky, trámky, špalky, ...), kovové předměty (tyče různých profilů, hřebíky různých velikosti a tvarů, tesařské skoby, rumpály na spouštění starého osvětlení, ...), zbytky elektrorozvodů různého stáří a provedení, rozbité skleněné flašky, plechový hrnek s vyrobeným drátěným uchem (asi na hřebíky), cihly, stavební suť, kusy linolea, koberce střešní lepenka, kusy střešní krytiny, papírové obaly různého stáří, igelity, černý kovový kříž, či dokonce mantel (plášť) na kolo. 

Závěrem lze konstatovat, že se akce vzhledem k dobré organizaci, počtu zúčastněných a celkovému množství nahromaděného odpadu vydařila a měla smysl. A za to je potřeba všem poděkovat. 

KM