Jdi na obsah Jdi na menu

3. Období velkého stavebního rozmachu

4. 1. 2016

3. Období velkého stavebního rozmachu

 

 

 

V roce 1706 postihlo farnost neštěstí, 24 lupičů přepadlo faru s kostelem a zcela vykradli vybavení kostela, především bohoslužebné předměty. Po pořízení nových předmětů ze sbírek se vykradení v roce 1710 opakovalo. Po tomto vyloupení se do oken vsadily mříže. Za zmínku a povšimnutí stojí celek pěti podstavníků, symbolizujících cechy dolnobenešovských řemeslníků, jako krejčovství, zámečnictví, ševcovství, sedlářství a
koželužnictví s letopočty 1849,1852,1872. Na vrcholu podstavníků se umísťovaly svíčky pro osvětlení kostela.

 

Po smrti farářeMatouše Janoty v roce 1831, působil ve zdejší farnosti jako administrátor farář František Pavlenka, rodák ze Zábřehu. Zemřel v mladém věku v roce 1849,  avšak pro svoji dobrosrdečnost si vysloužil přídomek  lidumil. Pochován je u vnější oltářní zdi našeho kostela, kde má náhrobní desku.

 

Krátce po jeho smrti nastoupil na zdejší farnost v roce 1850 P. Josef Kopetzký, rodák z německého Neukirchenu. Jeho nástupem byla započata rozsáhlá přeměna celé farnosti, kterou lze považovat za velmi prospěšnou i pro současnost. Svoji invenci nejprve projevil ve zrušení staré jednopodlažní zchátralé dřevěné fary a postavením nové zděné dvoupodlažní v roce 1852. Současně nechal postavit zděné hospodářské budovy pro účely hospodářské činnosti, sloužící celé farnosti. Rozrůstajícím se Benešovem, a tím přibývajícím obyvatelstvem, a také větší úmrtností s pochováním na hřbitov okolo kostela v omezeném prostoru, rozhodl se pan farář v roce 1854 pořídit nový, současný hřbitov za tehdejší obytnou zástavbou. Po zrušení starého hřbitova byly kosterní pozůstatky umístěny v kapličce u kostela.

 

V roce 1855 bylo zjištěno, že zvony na tehdejší kostelní věži mají špatné znění a jsou prasklé. Proto byla panem farářem vyhlášena sbírka na jejich přetavení. Jejich náklady  činily 124 říšský tolarů a veřejnou sbírkou bylo vybráno 226  tolarů. S odpovědi na otázku, jak naložit se 100 tolarovým přebytkem, přišel p. farář a navrhl postavit pro nové zvony novou věž, neboť stará a dřevěná zvonice byla již zchátralá, nízká a nevhodně umístěna nad kaplí sv. Josefa. Hlas nových zvonů z nové věže tak vynikne do údolí řeky Opavy, pan farář z kazatelny vyzval farníky, aby přinesli novou velkou oběť a přispěli podle svých možností na výstavbu nové věže. Výzva se setkala s příznivým ohlasem a farníci se vlastnoručními podpisy zavázali, že složí 1000 říšských tolarů.

 

K tomu je nutno sdělit skutečnost, že při opravě současné věže v roce 1926 a 1992 byl v báni věže nalezen seznam přispívatelů z Benešova i okolních farností na výstavbu nové věže a uložen zpět do opravené báně v zataveném měděném pouzdře.

 

Zpracovaný projekt, který řešil umístění nové věže v prostorách kaple sv. Josefa nebyl schválen, proto byl zadán nový projekt u vídeňského architekta Flora, jehož návrh odpovídal architektuře kostela a ten vyhovoval olomoucké konzistoři, královské vládě v Opoli i utvořenému místnímu komitétu. Dne 22. dubna. 1861 byl položen základní kámen se slavnostním projevem a ještě do léta téhož roku byla věž vyzděna do poloviny její výšky. Vzhledem k tomu, že scházely peníze na další pokračování, vyhlásila se další sbírka, na kterou slyšeli zejména mecenáši, kupříkladu Rotschild, lesmistr Exner, správce Moravec, faráři z okolních farností a zejména místní sedláci. Díky těmto štědrým dárcům i menším příspěvkům prostých farníků mohla být rozestavěná věž dokončena, slavnostně předaná a dne 16. 11. 1863 posvěcena. Do věže byly umístěny nově přetavené zvony,
následně byla na střeše lodě vyměněna šindelová krytina za břidlicovou, a tak se stal celý kostel středem panoramatu Benešova do dnešních dnů.

 

Až do své smrti v roce 1887 se stačil ještě významně podílet na stavbě červené kaple, hřbitovní kaple a vysloužil si přídomek farář - stavitel P. Josef Kopetzky. (O těchto objektech jindy.)

 

         Josef Zawadský

 

Příště: Období I.
Republiky - Děkanát v Benešově