2. Vnitřní vybavení kostela
2. Vnitřní vybavení kostela
Další dokončování výzdoby a štukatury bylo prováděno v průběhu 18. století zejména zásluhou faráře Janoty, který zde působil od roku 1782-1831. Na sochařských pracích hlavního oltáře, čtveřice bočních oltářů, kazatelny a nadstavce kazatelny se především podílel sochař Andreas Koschatsky ze Sádku u Velkých Heraltic a malíř Ferdinand Licht, opavský rodák působící v Brně, který namaloval 11 obrazů. K uctěnému pohledu k hlavnímu oltáři je obraz "Poslední večeře Páně" - olejomalba na plátně, olemovaný tvarovaným pozlaceným rámem.
Pod tímto obrazem je v oválném rámu obraz s výjevem sv. Martina na koni, který se dělí o svůj plášť s žebrajícím. Podkladní plocha pod obrazy rozšiřující oltář je ze dřeva, upravená z umělého mramoru, po stranách této plochy jsou vztyčené válcovité sloupy, ukončené korintskou hlavicí, podpírající konzolu s vázou. Sloupy jsou uložené na dórských podstavcích s válcovitými volutami s rozšířenou konzolou, na kterých stojí polychromované sochy v životní velikosti. Na levém podstavci je socha sv. Petra s charakterizujícími klíči a na pravém podstavci je sv. Pavel s mečem. Předsazený obětní stůl před uvedeným pozadím
je ze slezského mramoru s bohatým tvaroslovím. Na rozšířeném obětním stole je uložen svatostánek, po jeho stranách sloupky šroubovitého tvaru, podpírající bohatě tvarovanou konzolovitou římsou, na jejímž vrcholu je pozlacena ploška pro vystavenou nejsvětější svatost. Po stranách svatostánku jsou doplňovány
klečícími anděly.
Po levé straně hlavního oltáře je křtitelnice s bohatě tvarovanou konzolou, na níž je sousoší symbolizující křest Páně. Na podlaze pod sousoším je kamenná nádoba ve tvaru kalichu na křestní vodu pro účely udělování svátosti křtu. V pozadí za sousoším jsou deskové plastiky ve tvaru Desatera, znázorňující Adama a Evu v ráji a ukřižování Ježíše Krista. Na horní konzole nad křtitelnicí je socha Mojžíše v životní velikosti. Doplňující zdobení kazatelny a křtitelnice nesou prvky barokního tvarosloví.
Boční stěny lodě kostela doplňují čtyři vedlejší oltáře.
První oltář na levé straně je zasvěcený Panně Marii a znázorňuje Pana Ježíše v zahradě Getsemanské.
Druhý oltář na levé straně zasvěcený sv. Valentinu znázorňuje ženu hříšnici.
První oltář na pravé straně zasvěcený sv. Anně a znázorňuje proměnění Páně na hoře Tábor - po pravici Mojžíš a po levici Eliáš.
Druhý oltář na pravé straně zasvěcený sv. Janu Sarkanderovi znázorňuje návrat marnotratného syna.
Všechny vedlejší oltáře mají rozšířené deskové pozadí, za obrazem je lemování hranatými subtilními sloupky, vycházející ze spirálovitých volutových podstavců, na nichž klečí andělé. Povrch těchto tvarovaných prvků je opatřen umělým mramorováním. Horní část sloupů nese zalomenou římsu, na jejím vrcholu je vavřínový věnec s pozlaceným větvovím. Pilastry u nosných sloupů vybíhajících do lodi kostela a pilíře, podpírající pavlač, jsou rovněž provedeny s umělým mramorováním. Jednotlivá zastavení křížové cesty, umístěná ve dvojici na stěnách sloupů, jsou plastická, se stříbrným polychromováním. Štuková
ozdoba pod oknem pánské oratoře je pozůstatek významu tohoto místa, kam chodila místní vrchnost. O výstavbu a výmalbu se zasloužil farář Matouš Janota, který ji financoval z vlastních peněz.
V kapli sv. Josefa byl v roce 1853 postaven pátý oltář, znázorňující zmrtvýchvstání Ježíše Krista. První doložena zmínka o varhanách v kostele je z roku 1691, druhé varhany byly vyrobeny Karlem Kutlerem z Opavy v letech 1843-1844.
Josef Zawadský
Příště: Období velké stavebního rozmachu
