Golgotou náš život nekončí
Golgotou náš život nekončí
V pátek 14. září 2018, na svátek Povýšení svatého Kříže, jsme se vydali do malého polského městečka Pietrowice Wielkie, kde se nachází dřevěný poutní kostel św. Krzyża, postavený v roce 1667 knězem M. Moslerem a farníky.
Tato pouť byla pro mnoho z nás vzácná, jelikož se díky nečekaným okolnostem stala takovou osobní křížovou cestou. Od rána vydatně pršelo a foukal poměrně chladný vítr. První mše sv. začala v 8 hod. ráno, kostelík byl uvnitř maličký a nevešla se tam ani polovina poutníků. Druhá - hlavní mše, se konala venku. Brzy jsme byli promočení a třásli jsme se zimou. Většina z nás si kvůli dešti nemohla pár hodin sednout, což bylo zejména pro ty starší dost namáhavé a někteří byli po poledni, kdy končila mše sv., už dost hladoví a přesto jsme odjížděli šťastní a bohatší. Proč?
V promluvě jsme si připomněli, že kříž je součástí každého lidského života. Různé nemoci, které se nám prostě nevyhnou, neshody a trápení v našich rodinách nebo problémy v zaměstnáních, se nám někdy zdají neúnosné. Bůh nám dává naprostou svobodu rozhodování. Můžeme si zvolit snadnější cestu a svůj kříž odhodit. Vždyť často slyšíme: „Máš to tak těžké! Je to marné! Je to zbytečné! Vzdej to! Proč se snažit?“ Nebo se můžeme den co den zvednout a nést to břemeno dál. Ten, kdo v sobě najde dost odvahy a svůj kříž statečně nese, by neměl zapomínat na to nejdůležitější, že Golgota neznamená konec našeho života. Po Velkém pátku totiž vždy přijde neděle a slavné Vzkříšení. Navíc Bůh je stále s námi a pomáhá nám, někdy i prostřednictvím našich bližních. Proto povzbuzujme se a pomáhejme si navzájem nést své kříže. To bylo hlavním poselstvím tohoto dne, které je vyjádřeno i v jedné krásné písni:
Kříž je znakem spásy, kříž ten dřevěný. Kristem nesený z lásky, krví smáčený za nás. Chci i já nést svůj kříž, tíhu svých vin, Krista vždy následovat, chci být stále s Ním…
více fotografií ve fotogalerii zde:
