K ČEMU SLOVA, KDYŽ CHYBÍ SKUTEK?
Třetí neděli velikonoční jsme v kostele sv. Martina slavili odpust a mše sv. v 10 hod. byla obětována za živé a zemřelé hasiče z Dolního Benešova a Zábřehu.
Ve své promluvě pan děkan vyzdvihl činnost hasičů, která je čím dál pestřejší a náročnější. Měli bychom děkovat Bohu, že se stále nacházejí lidé, kteří se různorodých úkolů k pomoci bližnímu neleknou a jdou bez zaváhání i do nebezpečných situací. Připomněl také, že v letošním roce by hasiči v Zábřehu slavili 130 let od svého vzniku, kdyby se časem nesloučili s dolnobenešovskými. Vyslovil přání, aby lidé z obou míst společně dělali činnost ke chvále Boží a k prospěchu a pomoci bližnímu.
"Člověk by měl vždy hledat to, co ho s ostatními vzájemně spojuje, ne rozděluje, přestože to, co spojuje, se hledá daleko hůř," dodal.
Mnohdy je těžké o Kristu mluvit. Nevíme jak, nevíme co, nevíme komu, ani kdy...nejlepším svědectvím je náš život. K čemu jsou v životě prázdná slova, když v něm chybí skutky? Apoštolové byli šťastní, že pro Ježíšovo jméno mohli trpět. Bláznovství? Je přece krásné být blázen do Krista. Byl to projev jejich hlubokého osobního vztahu k Němu. I my toužíme po tom, abychom měli v našich rodinách a přátelstvích stejně silná pouta. Nepřestávejme o to Boha prosit.
více fotografií zde:
