Zelený čtvrtek - 28.3. 2024
ZELENÝ ČTVRTEK
"Dnes při mši sv. kdy se světily oleje v katedrále v Ostravě, bylo, jak jsme se shodli s kolegy, bylo za poslední roky asi nejvíc kněží. Přijeli ze všech končin diecéze. Proč? Protože jsme si vědomi, že potřebujeme povzbudit. Protože jsme si vědomi, že to někdy neumíme vůči farníkům. Protože jsme si vědomi, že jsme někdy jsme mravokárci, že jsme tvrdí a přesně jak to řekl Ježíš Kristus, na adresu farizeů: "Nakládáte lidem břemena, ale sami se jich nechcete dotknout." Tak možná to byl důvod, že mnozí přijeli, přestože každý autem nejezdí....
A pak druhý důvod a ten je určitě zásadní, že chtěli jeden před druhým a v blízkosti biskupa znovu slíbit věrnost Kristu ve službě. Zvláště po nedávných odchodech našich mladších kolegů, jsme cítili, že je to velmi důležité. Že je to jednou za rok, kdy si člověk uvědomuje, co nesete vy, ve svých manželských vztazích. Za někdy břemeno toho, že to bolí, vytrvat nebo utéct. Vytrvat nebo utéct. Vzpomínám jak na jedněch manželských setkáních na Velehradě, mi jedna maminka, manželka, týden, bylo to po zpovědi řekla: "Pane faráři, já vám tak trochu závidím. Když vám něco není po vůli, tak sednete do auta a utečete z fary. Ale já nemám kam. Já tam mám rodinu, manžela." Tak já jsem jí poděkoval, protože ne všechny věci znám.
VĚRNOST... Věrnost, dneska nejčastěji skloňované slovo pana biskupa, věrnost, věrnost...myslím, že tam nebyl nikdo, kdo by to počítal. Protože jsme cítili, že je podstatné pro každého z nás. Věrnost Kristu, věrnost svým povinnostem, věrnost plynoucí ze závazků, z našich životních zasvěcení nebo slibů, věrnost. Když posloucháme ten dialog v dnešním evangelia, dialog apoštola Petra s Pánem Ježíšem, který udělal to gesto umývání nohou, tedy gesto pokory, tak Ježíš chce Petrovi samozřejmě učinit to, co ostatním, Petr se brání... Jsme citliví na to, když nám chce někdo prokázat laskavost, která možná z určitého úhlu pohledu je pro nás něčím, že přece to zvládneme sami. My si přece taky nohy umýváme, že, občas? "Když mě chceš umývat, umyj mi ruce i hlavu", říká Petr... A Ježíš říká důležitou věc: "Kdo se vykoupal, nepotřebuje umýt celý, potřebuje pouze umýt si nohy." My všichni jsme byli vykoupáni při křtu. Od té doby patříme Bohu, patříme Kristu. Chceme za ním jít.
A další věc, která je taky velmi povzbudivá - i včerejší cizí zpovědník, i já pak večer, když jsem tady byl ještě ve zpovědnici do půl deváté a chodili lidé ke zpovědi, tak si znovu člověk uvědomuje, nepotřebujeme dělat životní kotrmelce, stačí si umýt nohy, abychom mohli jít dál, abychom měli v sobě pokoj, radost. To všechno jsou bratři a sestry věci, které nám Ježíš Kristus připomíná. "A co dělám, tomu ty ještě nyní nemůžeš rozumět, pochopíš to však později", říká Kristus apoštolu Petrovi. A možná to říká i nám. Ne všechno máme hned vyjasněné, ne na všechno známe hned odpovědi, nemůžeme odpovědět člověku, který se nás zeptá, jak to bude s naší farností, nebo s církví, s tím člověkem, na kterém nám záleží... Nevíme. Ale věříme a doufáme. Na tom stavíme. A tak... kéž Ježíšův postoj, který ukázal učedníkům, když jím umýval nohy, dával najevo: "Chápete, já jsem mistr a Pán a dělám tohle, i vy máte takhle v životě jednat", tak, bratři a sestry, kéž se tomu nebráníme." (P. Pavel Kuchař, děkan)
více fotografií zde:
https://farnost-dolni-benesov.estranky.cz/fotoalbum/rok-2024/zeleny-ctvrtek---28.3.-2024/
(přepsala a foto V. Dudová, vytvořeno 28.3.2024)
