Římskokatolická farnost Dolní Benešov

Astma nebo slabý infarkt?

          Mohla to být obyčejná listopadová neděle, jakých jste už v životě zažili bezpočet. A hlavně její dopolední čas asi máte většinou spojený s návštěvou nedělní bohoslužby, ať už v sedm ráno či v deset dopoledne. Půl devátá v Zábřehu zase „pasuje“ někomu jinému.

V listopadu máme ve farnosti krmáš, předtím si připomínáme tzv. poslední věci člověka, které jsou charakterizovány „Dušičkami“.

Máme tu však i jednu zajímavou a milou záležitost, které říkáme „Svatohubertská mše svatá“.

Možná jste si na ni už zvykli. Typická myslivecká výzdoba s velikou trofejí jelena v blízkosti oltáře (hlavně aby nezakrýval jelen kněze a dění na oltáři J), pěkně řešený obětní průvod s ulovenou zvěří, předtím zajímavé a vkusné přímluvné modlitby, čtené jedním z myslivců…

Ale hlavně také zpěvy s troubeným hudebním doprovodem, což je jistě náročné pro zpěváky a hudebníky, když mají s touto mší navštívit kolem deseti nebo kolika kostelů na Hlučínsku i mimo ně.

          Možná už některé části zpívané mše znáte zpaměti, některé si i v duchu pobrukujete anebo se do nich pozorně zaposloucháte, aby vám neuniklo nic z textu. Je to různé. Ale dovolím si říct, že nějaká velká překvapení na této tradiční mši svaté nečekáte…

Co se to tedy stalo s farářem v Dolním Benešově v neděli 10. listopadu 2019 na ranní – co mu vlastně bylo? Pokoušel se o něho slabý infarkt nebo měl astmatické problémy? Nebo to byla jiná slabost? Nebo dokonce předchozí den někde slavil a malinko „přetáhl?“ Nebo mu bylo špatně? (toto je několik reakcí vás farníků, které byly zaslechnuty přímo knězem nebo v okolí kostela).

Jakoby se o něj pokoušelo nějaké dojetí až skoro náznak plačtivosti. Přiznávám se, že to bylo velmi silné dojetí, které přišlo po odehrání slavnostní fanfáry při proměňování chleba v Tělo a vína v Krev Kristovu. Velmi silně mi v tu chvíli došlo, že ta fanfára vlastně patří samotnému Kristu Pánu, který sestupuje na oltář…

Už tolikrát jsem tento okamžik v životě zažil, ale v tu neděli to bylo mimořádně silné – právě díky vyjádření úcty k tomuto okamžiku fanfárou muzikantů. Děkuji jim za to.

Milí farníci, ani infarkt, ani astma, ani po flámu, ani jiný problém, ale silná chvíle Kristovy přítomnosti, kterou pokaždé nezažijete. Ale přál bych vám, abyste ji zažívali často.

                                                                       PKF