Když je potřeba zabrat…
Když je potřeba zabrat…
Půda - Kdyby byli tak prachatí jako zaprášení
Za mými zády je krásný pohled na rybník Nezmar. Přede mnou jsou zadní zdvojené vstupní dveře na kůr, které jsou poměrně nízké, a tak jsem na to upozornil většinou dospělé osoby, které tam vstupovaly se mnou až poté, co jsem se nejdříve sám několikrát udeřil hlavou o nízká futra. Pak už si to člověk pamatuje, že se má trochu sklonit. Už tolikrát jsem po těch schodech stoupal nahoru. Sám nebo s někým. Těch točitých schodů až po kůr je tam celkem dvacet jedna Na malé podestě můžete vstoupit vlevo do dřevěných dveří na samotný kůr k varhanám. Vpravo jsou také provizorní „dveře“, které vedou dál na půdu kostela a do věže, ale na těch je visací zámek, takže tam se nedá. Ale vím, kde je klíček, takže dál mohu. A právě tam jsem se už mnohokrát vydával například s dětmi, kterým jsem chtěl ukázat zvony, s pracovníky firem, které prováděly různé práce na půdě nebo ve věži, s lidmi, kteří projevili zájem zhlédnout tento prostor mnohým tak neznámý a nedostupný. Tolikrát jsem si říkal, že by to bylo moc krásné, kdyby tyto prostory nad chrámovou lodí, presbytářem (prostor nad oltářem) a ve věži byly uklizené, ale myšlenka ještě není čin… A nevím, zda mi uvěříte, že když přišli konkrétní farníci s nápadem, že by se mohla celá půda kostela uklidit, skoro jsem si řekl, že se to nepovede. Ach já nevěřící Tomáš. Ale když se několik mužů šlo se mnou podívat na půdu, aby se „prozkoumal terén“ a začalo se hledat konkrétní datum brigády, začal jsem být na jedné straně trochu nervózní, na straně druhé lehce nedůvěřivý, zda se to povede. A jestli po vyhlášení brigády hlavně pro muže z farnosti a po písemné žádosti v našem farním zpravodaji Nedělníčku se vůbec najdou takoví dobrovolníci, kteří se mají ještě navíc přihlásit do určitého data na určité telefonní číslo. Má nervozita s blížícím se datem brigády stoupala a odvaha zeptat se organizátorů, jestli se někdo přihlásil, ta se skoro vůbec nenašla. A pak přišlo to sobotní ráno 5. března, kdy po ranní mši svaté jsem se ještě zeptal, co je potřeba zajistit, ale všechno už bylo nachystáno. Tak jsem oblékl krásně modré montérky, začal jsem se „plantat“ mezi brigádníky a stále jsem bojoval s pocitem, že to snad není pravda, že jich přišlo tolik. Jak se jim práce povedla, posuďte sami z následujících písemných příspěvků přímých účastníků. Že jsem dost pracoval, bylo zřejmé z toho, že na závěr byla většina mužů podobná havířům, kteří právě vyfárali ze šachty, akorát moje montérky byly furt fajne. Moc děkuji všem mužům za odvedenou práci. PKF
Půda-úklid - plných kbelíků přibývá
Půda - lidský řetěz a toho prachu
Půda - i druhý vozík se rychle plní
Půda - prach byl všude...
Půda - málokdy takto chlapi vzhlíží vzhůru
Půda - odvážní hasiči zavěšovali odpad
Půda - vozíky plné, sypeme na plachtu
Půda - plnou vlečku dáme za roh
Půda - správní hospodáři po robotě uklidí
Půda - zakryjeme i kupu na plachtě
Půda - muž s bambulkou - skrytý šéf akce
