KUS CHLOPA
KUS CHLOPA
Když jsme se poprvé setkali, představil se jako „majster“, tedy mistr elektrikářů. Skoro denně jsme se na chvíli potkali, protože bylo potřeba řešit tu to, tu ono. Od drobností až po zásadní věci. Byl přítomen také stavební technik děkanátu, ale přesto padaly dotazy i na mně. Protože jsem statutární zástupce farnosti. Jak jsem zpětně vděčný, že se k věcem vyjadřovali i jednotlivci z farnosti, protože jsem neměl pocit, že se v tom utápím. Získával jsem poměrně brzy ani ne tak tušení, jako spíše přesvědčení, že elektrikáři odvádějí poctivou práci.
Majster byl opravdu „kus chlopa“, vysoký a hřmotný. Klidně bych se s někým vsadil, že měl alespoň o dvacet nebo možná i třicet kilo více, než já. A to nejsem žádný drobeček… Vážím si toho, že i přesto, že se náš kostel proměnil ve staveniště, zachovával on i ostatní pracovníci respekt k posvátnému prostoru a ostřejší slova v kostele nezaznívala. Jestli v duchu – to nevím
