Maminčiny kytky (maminkám ke svátku)
Maminčiny kytky
(maminkám ke svátku)
Jsou věci, kterých si pravděpodobně jedna polovina lidského rodu moc nevšímá, protože je přirozeně jinak nastavená. Zaměřit svou pozornost na výkon nebo techniku je jí prostě bližší, než si všimnout třeba pampelišky, která se prodrala na svět uprostřed asfaltových ploch (roundup neboli po našemu randap nevítaného žlutého hosta usměrní, což není vždycky řešení).
Možná až léta napoví, že zahlédnout nenápadnou krásu kolem nás může být objev a ne ztráta… Přesto, že ubylo květinových záhonů a přibylo vrčících sekaček, stále je možné zahlédnout barevné drahokamy květin, o které se hospodyňka nebo možná hospodář u svého příbytku stará.
A tak ke svátku matek, maminek a mám, bych vzpomněl na opravdovou ozdobu hospodyněk – dam.
Pojďme se spolu podívat do maminčiny zahrádky:
Aksamitník neboli afrikán, astra a cínie – česky ostálka, zastav se, člověče a zři, zde nevládne zahálka.
Fialka neboli violka, hledík větší a o kousek dál hořec, nenápadné, ale přitom plné krásy moře.
Hvozdík, hyacint se svou cibulí a vedle chryzantéma, má dnes člověk čas se zastavit anebo nemá?
Lilie zde vzpřímeně stojí a rozkládá svůj květ, přeruš své uspěchané kroky a vnímej její svět!
Štíhlý mečík, modřenec a nad zahrádkou v okně muškát, sundej dlaň z mobilu a napiš mámě přání – vedle leží tužka…
Narcis, orlíček a petrklíč neboli prvosenka, toť výzvy k vděčnosti, tak děkuj, vždyť už nejsi v plenkách.
Plamének neboli klematis, statice a tulipán, vnímáš radostně život, který skrze mámu ti byl dán?
V závěru naší procházky se před tvým okem ukázala růže, je velmi krásná a voní,
přesto, že tvoje máma někdy ne zcela dokonalá být může, prokazuj jí lásku a úctu dnes, nejenom vloni.
Za vše, cos mi dala, děkuji ti, maminko…
PKF
