NESOUCÍ SE SLOVO

            Vážení farníci,

rád bych se s vámi podělil o jednu radost, která mi vstoupila do života před pár týdny. Bylo to na tzv. kněžské konferenci v Hlučíně, kde se v průměru jednou za dva měsíce setkávají všichni kněží Hlučínského děkanátu, aby probrali nejrůznější věci, týkající se naší diecéze, našeho děkanátu či života našich farností. Duchovní správce z kravařské farnosti požádal o slovo a sdělil nám, že chystá kratičký kurz nebo spíše setkání pro farníky, kteří v kostele čtou Boží slovo. Že k tomu pozval osobu, která má co říci jak k technice čtení, tak i k jiným praktickým okolnostem, které se čtenářů týkají nebo týkat mohou.

První věc, která mě napadla poté, co sdělil, že to bude kapacitně omezené, byla – musím tam nějak propašovat zástupce z naší farnosti (primárně to totiž bylo nachystané pro kravařské). To jsem ale ještě netušil, že se tam někteří propašují sami, takže Dolní Benešov měl na minikurzíku celkem tři farníky (moje maličkost se tam propašovala z pozice děkana, takže jsem se oficiálně přihlašovat nemusel – alespoň v něčem má tato funkce své výhody).

A pak už nastala doba, kdy se celkem asi patnáct účastníků sešlo v Malém sále u fary v Kravařích, a zaposlouchali se do praktických poznámek hostujícího lektora. Hodina a půl teorie, oživována i humornými vsuvkami lektora a pak více než hodina praktického čtení staro i novozákonních textů v kostele sv. Bartoloměje. Musím přiznat, že pro mne samotného byly mnohé poznámky důležitým oživením pro službu se slovem božím. Při praktickém čtení textů jsem si postupně prošel celý kravařský kostel a s potěchou zjišťoval, že opravdu na každém místě v chrámě bylo výborně slyšet čtené slovo.

Tento počin byl nejen pro mě velkým obohacením, a proto se budu snažit po skoro deseti letech připravit takovýto kurz i v naší farnosti.

Asi by něco podobného potřebovali nejen farníci, kteří jsou ochotni nám Boží slovo předčítat a tak jít „s kůží na trh“, ale pravděpodobně i další osoby, např. veřejně činné. Ale to už je jiná kapitola…

PKF