Příprava ke zpovědi
Příprava ke zpovědi
Procházím zpovědní zrcadlo. Nedělal bych to, ale bylo mi to doporučeno, tak pro klid svědomí, však víte…
Kdysi jako dítě a pak jako dospívající jsem používal zpovědní zrcadlo, které nám na listu papíru dal pan farář v náboženství, ale to už je dlouho. Přece jen jsem trochu vyrostl a říkat, že „jsem zlobil rodiče“ je v mém věku (mám přes 45 let) zvláštní a dětinské. Spíše cítím, že sám někdy vnáším do vlastních rodinných vztahů k ženě a dětem jakési napětí, nervozitu, nepokoj. Ale co, beztak si to zaslouží. Já jsem hlava rodiny a mě musí poslouchat… Když neposlouchají, pomohu si nějakým ostřejším slovem nebo aspoň zvýšeným hlasem a pak to funguje, alespoň zatím.
Znovu si pročítám to zpovědní zrcadlo a místy mám takový pocit, že se mě hodně uvedených věcí týká. Ale přece nebudu ve zpovědnici říkat, že jsem byl nepřejícný nebo že sem tam nejdu z lenosti na nedělní mši. Však soused – katolík taky nejde pokaždé. Je pravda, že v práci se spolupracovníci hloupě, až skoro posměšně bavili o křesťanech a pak se mě zeptali, jestli chodím taky v neděli do kostela, a já řek, že občas na pohřeb, ale to snad není nic proti víře nebo proti Bohu? A syn na mě, že prý jsem zapřel víru. Puberťák jeden, ten tomu tak rozumí!
Ale zpátky k tomu zrcadlu. Tak toto, co tady píšou, sice dělám, ale dělají to všichni. Vždyť je to vlastně normální. Sice se ve mně svědomí vždycky ozývá, ale proč si už tak náročný život komplikovat… Nakonec, já jsem vlastně docela spokojený se svou morálkou, nikoho jsem nezabil a nikoho jsem neokradl Tak z čeho se zpovídat?
Milí farníci, přeji vám, ať výše uvedený článek není východiskem pro vaši přípravu ke zpovědi. Kéž najdete v postní době motivaci ke zpovědi spíše s lásky a úcty k Bohu, kterého mnohdy zarmucujeme svými skutky, slovy a postoji, než z postoje zalíbenosti v sobě samém.
Bůh vám žehnej.
PKF
