Jdi na obsah Jdi na menu

Slina (aneb malá sonda do dutiny ústní)

9. 3. 2016

Slina

 

(aneb malá sonda do dutiny ústní)

 

         Nemám jméno. Jsem slina. I malé dítě ví, kde se nacházím. Mým domovem je dutina ústní u člověka, ale také tlama, případně tlamička u zvířat. Ty druhé však nechme stranou.

Sleduji pozorně, co mi tvor zvaný člověk, posílá vstříc při činnosti, které říká jedení neboli konzumace. Jsem tady proto, abych pomáhala. To je můj úkol! Pomáhám procesu, kterému se říká trávení. Ale tím vás nebudu zatěžovat…

Přesto je pro mě radostné, někdy až zábavné, sledovat například situaci, kdy můj majitel má hlad a je se svými blízkými shromážděn u stolu. Na něm je už v talířích voňavá polévka a z vedlejší místnosti, zvané kuchyň, zavání třeba pečené kuře. To byste nevěřili, jak nás najednou přibývá… Jde to až tak daleko, že mnohé se pokrmu vůbec nedotkneme a náš majitel nás normálně spolkne J.

Jistí odborníci, kteří se zabývají tzv. chemickými rozbory, jednoduše definovali, že jsem složena z 98% vody a 2% sušiny.

Některý člověk si ze mě udělá i legraci. Například jistý středoškolský učitel pobavil své studenty při popisu třeskutých zim za svých studentských let následujícím citátem: „Odplivl jsem si, až to cinklo…“

Ale zpátky k podstatnému. Co prožívám, když člověk projevuje svou radost a nadšení například při vjezdu uznávané osobnosti do městské brány Jeruzaléma? No popravdě – nic mimořádného. Však ať se člověk raduje, protože, když se raduje, mnohdy následně hoduje. A to mám ráda.

Ale nerozumím tomu, že stejný člověk, který se radoval a jásal, po uplynutí několika desítek hodin nebo třeba i několika málo dnů na stejnou osobu nadává a mě nutí, abych jeho ústa opustila a přistála na tváři nebo těle toho, koho zrovna proklínají. Prostě plive někomu do tváře. Třeba i Nevinnému. Tomu nerozumím! (srov. Mt 26,67)

Lidé mě prostě používají i k vyjádření svých emocí, třeba hněvu a pohrdání. Do toho se mi moc nechce, ale musím poslouchat.

Mám i jiné úkoly. Jeden je velmi vzácný – držím na lidském jazyku Eucharistii a ona se pomalu rozplývá v ústech… Mnohdy cítím, jak můj majitel prožívá zvláštní radost. Těžko se to popisuje…

 

PKF

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář