13. neděle v mezidobí A - 2.7.
1. čtení: 2 Král 4,8-11.14-16a
Čtení z druhé knihy Královské.
Jednoho dne Elizeus procházel přes Šunem. Žila tam zámožná žena a ta ho pozvala k jídlu. Kdykoli tam procházel, zašel se tam najíst. A ona řekla svému muži: "Vím, že je to svatý muž Boží, který k nám vždy přichází. Upravíme mu v poschodí malou světničku a dáme mu tam lůžko, stůl, sedadlo a svícen, a kdykoli k nám přijde, může se tam uchýlit." Když tam zase (jednou Elizeus) přišel, vstoupil do světničky a odpočinul si tam. Řekl (svému služebníku) Gechazimu: "Co by se dalo pro ni udělat?" On odpověděl: "Nemá přece syna a její muž je už starý." Elizeus mu řekl: "Zavolej ji!" Zavolal ji a ona zůstala stát u vchodu. On pravil: "Za rok v tento čas budeš mít v náručí syna."
Žalm: Žl 89,2-3.16-17.18-19
Odp.: Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech.
Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech,
- po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost.
- Řekl jsi totiž: "Navěky je založena milost."
- Na nebi jsi upevnil svou věrnost.
Odp.
Šťastný je lid, který dovede oslavovat,
- chodí, Hospodine, v záři tvé tváře.
- Ve tvém jménu jásají ustavičně
- a honosí se tvou spravedlností.
Odp.
Neboť ty jsi leskem jejich moci
- a tvou přízní roste naše síla.
- Vždyť náš vladař náleží Hospodinu,
- náš král Svatému Izraele.
Odp.
2. čtení: Řím 6,3-4.8-11
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.
Bratři! My všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Ježíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti. Tím křestním ponořením do jeho smrti byli jsme spolu s ním pohřbeni. A jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, tak i my teď musíme žít novým životem. Jestliže jsme však s Kristem umřeli, jsme přesvědčeni, že spolu s ním také budeme žít. Víme totiž, že Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, smrt nad ním už nemá vládu. Když umřel, umřel hříchu jednou provždy, a když žije, žije pro Boha. Tak i vy se považujte za mrtvé hříchu, ale za žijící Bohu, když jste spojeni s Kristem Ježíšem.
