1. čtení: Sir 27,33-28,9 (řec. 27,30 - 28,7)

Čtení z knihy Sirachovcovy.
Pomsta a hněv, i to jsou ohavnosti, jen hříšný člověk je chová v srdci. Kdo se mstí, zakusí pomstu Pána, on jeho hříchy uchová v paměti. Odpusť křivdu svému bližnímu, a pak i tvé hříchy budou odpuštěny, když budeš prosit. Člověk uchovává hněv proti druhému, ale od Pána hledá uzdravení? S člověkem sobě rovným nemá slitování, ale za své hříchy prosí? Živí pomstu, ač je sám jen člověk; kdo se smiluje nad jeho hříchy? Vzpomeň na konec a přestaň nenávidět, (vzpomeň) na hnilobu a smrt a dbej přikázání! Vzpomeň na přikázání a přestaň nevražit na bližního, (vzpomeň) na smlouvu s Nejvyšším a odpusť vinu!

Žalm: Žl 103,1-2.3-4.9-10.11-12

Odp.: Hospodin je milosrdný a milostivý, shovívavý a nadmíru dobrotivý.
Veleb, duše má, Hospodina,
- vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno!
- Veleb, duše má, Hospodina,
- a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
Odp.
On odpouští všechny tvé viny,
- on léčí všechny tvé neduhy.
- On vykupuje tvůj život ze záhuby,
- on tě věnčí láskou a slitováním.
Odp.
Nechce se přít ustavičně
- ani se hněvat navěky.
- Nejedná s námi podle našich hříchů
- ani podle našich vin nám neodplácí.
Odp.
Jak vysoko je nebe nad zemí,
- tak je velká jeho láska k těm, kdo se ho bojí.
- Jak vzdálen je východ od západu,
- tak vzdaluje od nás naše nepravosti.
Odp.

2. čtení: Řím 14,7-9

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.
Bratři! Žádný z nás nežije sám sobě ani neumírá sám sobě. Neboť žijeme-li, žijeme pro Pána, umíráme-li, umíráme pro Pána. Ať tedy žijeme nebo umíráme, patříme Pánu. Vždyť právě proto Kristus umřel a vstal k životu, aby se stal Pánem nad mrtvými i nad živými.