1. čtení: Mdr 6,12-16

Čtení z knihy Moudrosti.
Moudrost září a nevadne, snadno ji vidí ti, kdo ji milují, dává se nalézt těmi, kdo ji hledají. Předchází ty, kdo po ní touží, a ukazuje se jim první. Neunaví se, kdo k ní časně přichází, najde ji, jak mu sedí u dveří. Myslet totiž na ni, je svrchovaná prozíravost, kdo kvůli ní bdí, brzy je bez starosti. Vždyť sama obchází a hledá ty, kdo jsou jí hodni, na cestách se jim ukazuje s přízní a při každé myšlence jim vychází vstříc.

Žalm: Žl 63,2.3-4.5-6.7-8

Odp.: Má duše po tobě žízní, Pane, můj Bože!
Bože, ty jsi můj Bůh,
- snažně tě hledám,
- má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo
- jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země.
Odp.
Tak toužím tě spatřit ve svatyni,
- abych viděl tvou moc a slávu.
- Vždyť tvá milost je lepší než život,
- mé rty tě budou chválit.
Odp.
Tak tě budu velebit ve svém životě,
- v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě.
- Má duše se bude sytit jak tukem a morkem,
- plesajícími rty zajásají ústa.
Odp.
Kdykoli na tebe vzpomenu na svém lůžku,
- v nočních hodinách budu na tebe myslet.
- Neboť stal ses mým pomocníkem
- a ve stínu tvých křídel jásám.
Odp.

2. čtení: 1 Sol 4,13-18

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Soluňanům.
Nechceme vás, bratři, nechat v nevědomosti o těch, kteří už zemřeli. Nesmíte pro ně truchlit tak jako ostatní, kdo nemají naději. Poněvadž věříme, že Ježíš umřel i vstal z mrtvých, (věříme) také, že s Ježíšem přivede Bůh (k životu) i ty, kdo zesnuli ve spojení s ním. Říkáme vám to přece, jak nás Pán o tom poučil: My živí, kteří se dožijeme příchodu Páně, nepředstihneme ty, kdo budou už mrtví. Až totiž bude dán rozkaz, až zazní archandělův hlas a Boží polnice, sám Bůh sestoupí z nebe. Napřed vstanou zemřelí křesťané, potom my, kteří zůstaneme naživu, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu vstříc Pánu. A pak už budeme s Pánem navždycky. Těšte se proto navzájem těmito slovy.