Svátek sv. Štěpána A - 26.12.
1. čtení: Sk 6,8-10;7,54-60
Čtení ze Skutků apoštolů.
Štěpán, plný milosti a síly, dělal mezi lidem veliké divy a znamení. Ale tu zasáhli někteří z tak zvané synagógy propuštěnců s lidmi z Kyrény, Alexandrie, Kilíkie a Asie a začali se přít se Štěpánem. Nemohli však obstát před jeho moudrostí a Duchem, který z něho mluvil. Když to slyšeli, velmi se rozzuřili a skřípali zuby proti němu. On však plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici. A zvolal: "Vidím nebesa otevřená a Syna člověka, jak stojí po Boží pravici! " Oni se však dali do velkého křiku, zacpávali si uši a všichni se na něho zuřivě vrhli. Pak ho vyhnali ven za město a začali ho kamenovat. Svědkové si přitom složili svrchní šat k nohám jednoho mladého muže - jmenoval se Šavel. Tak Štěpána kamenovali. A on se modlil: "Pane Ježíši, přijmi mého ducha!" Klesl pak na kolena a hlasitě zvolal: "Pane, nepřičítej jim tento hřích." A po těchto slovech skonal.
Žalm: Žl 31(30),3cd-4.6+8ab.16bc-17,6a
Odp.: Do tvých rukou, Hospodine, svěřuji svého ducha.
Buď mi ochrannou skálou,
- opevněnou tvrzí k mé záchraně,
- vždyť ty jsi má skála a má tvrz,
- pro své jméno mě povedeš a budeš řídit.
Odp.
Do tvých rukou svěřuji svého ducha,
- Hospodine, věrný Bože, ty mě vysvobodíš.
- Budu se veselit a jásat nad tvým slitováním,
- že jsi shlédl na moji bídu.
Odp.
Vysvoboď mě z moci mých úhlavních nepřátel!
- Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku,
- zachraň mě svou slitovností.
Odp.
2. čtení: -
Ve všední den se 2.čtení nečte...
