1. čtení: Job 38,1.8-11

Čtení z knihy Job.
Hospodin odpověděl Jobovi z (hlubin) bouře a řekl: "Kdo zahradil moře branami, když vytrysklo, vyšlo z lůna, když jsem je oblékl mraky jak šatem, temnotou (přikryl) jak plénkami, když jsem pro ně vylámal hranice a položil závoru s bránou? Řekl jsem: Až sem smíš přijít, ne dále, zde se má tříštit bujnost tvých vln."

ŽŽalm: Žl 107,23-24.25-26.28-29.30-31

Odp.: Oslavujte Hospodina, neboť jeho milosrdenství trvá navěky.
Nebo: Aleluja. Pustili se po lodích na moře,
- sháněli obchody po širých vodách.
- Viděli Hospodinova díla
- a na širém moři jeho divy.
Odp.
Rozkázal a vyvolal bouřlivý vítr,
- který do výše vzdouval vlny.
- Stoupali až k nebi, sestupovali do propastí,
- jejich duše se třásla v nebezpečí.
Odp.
Tu volali ve své tísni k Hospodinu
- a on je z jejich úzkostí vysvobodil.
- Uklidnil bouři v tichý vánek,
- a utišily se mořské vlny.
Odp.
Radovali se, že se uklidnily,
- a dovedl je do vytouženého přístavu.
- Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství,
- za jeho divy k dobru lidí.
Odp.

2. čtení: 2 Kor 5,14-17

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři! Kristova láska nás nutí k tomuto úsudku: Jeden umřel za všechny, umřeli tedy všichni; a umřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých. Proto my od nynějška nikoho neposuzujme podle lidských měřítek. A třebaže jsme Krista kdysi posuzovali podle lidských měřítek, teď už to neděláme. Když se tedy někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo.

Evangelium: Mk 4,35-41

Slova svatého evangelia podle Marka.
Jednoho dne večer vybídl Ježíš své učedníky: "Přeplavme se na druhý břeh!" Rozpustili tedy zástup a vzali (Ježíše) s sebou, tak jak byl na lodi. Také jiné lodi jely s ním. Tu se strhla velká větrná bouře. Vlny dorážely na loď, a ta se už plnila vodou. On však ležel na zádi lodi na polštáři a spal. Vzbudili ho a řekli mu: "Mistře, je ti jedno, že hyneme?" Probudil se, pohrozil větru a poručil moři: "Mlč! Buď zticha!" A vítr ustal a zavládlo úplné ticho. Jim pak řekl: "Proč se bojíte? Pořád ještě nemáte víru?" Padla na ně bázeň, veliká bázeň, a říkali se mezi sebou: "Kdo to asi je, že ho poslouchá i vítr a moře?"