Římskokatolická farnost Dolní Benešov

1. čtení: Iz 40,1-5.9-11

Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Těšte, těšte můj národ - praví váš Bůh. Mluvte k srdci Jeruzaléma, volejte k němu, neboť je skončena jeho špatnost, odčiněna jeho nepravost, vzal z Hospodinovy ruky dvojnásob za všechny své hříchy. Hlas volá: "Na poušti připravte Hospodinovi cestu, v pustině urovnejte stezky našemu Bohu! Každé údolí ať se zvýší a každá hora a pahorek ať se sníží! Co je křivé, ať se napřímí, co je drsné, ať se narovná: Hospodinova velebnost se zjeví a každé tělo společně uzří, že mluvila Hospodinova ústa." Vystup na vysokou horu, ty, který hlásáš pro Sión radostnou zvěst, pozdvihni mocně svůj hlas, ty, který hlásáš pro Jeruzalém radostnou zvěst! Pozdvihni (svůj hlas) a neboj se; řekni judským městům: "Hle, váš Bůh!" Hle, Pán, Hospodin, přichází s mocí, jeho rámě mu dává vládu. Hle, u sebe má svou mzdu a před sebou má svůj zisk. Jako pastýř pase své stádo, svým ramenem shromažďuje beránky, ve svém klínu je nese, březí ovce šetrně vede.

Žalm: Žl 104,1b-3a.3b-4.24-25.27-28.29-30

Odp.: Veleb, duše má, Hospodina!
Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký!
- Velebností a vznešeností ses oděl,
- světlem se halíš jak pláštěm.
- Napjals nebesa jak stanovou plachtu,
- nad vodami jsi zbudoval své síně.
Odp.
Z mraků si děláš svůj vůz,
- kráčíš na perutích větru.
- Větry si volíš za své posly,
- za své služebníky plameny ohně.
Odp.
Jak četná jsou tvá díla, Hospodine!
- Všechno jsi moudře učinil,
- země je plná tvého tvorstva.
- Zde moře mohutné a široširé,
- v něm nespočetné hemžení - živočichů drobných i velkých.
Odp.
Všichni čekají od tebe,
- že jim dáš obživu v pravý čas.
- Ty jim dáváš, a oni sbírají,
- otvíráš ruku, a sytí se dobrými dary.
Odp.
Děsí se, když skryješ svou tvář,
- hynou, když vezmeš jim život,
- a vracejí se do svého prachu.
- Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni,
- a obnovuješ tvář země.
Odp.

2. čtení: Tit 2,11-14; 3,4-7

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Titovi.
Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem. Vede nás k tomu, abychom se odřekli bezbožného života i světských žádostí a žili v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně a přitom očekávali v blažené naději slavný příchod našeho velikého Boha a spasitele Krista Ježíše. On vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků. Projevila se dobrota Boha, našeho spasitele, a jeho láska k lidem; ne (snad proto), že my jsme vykonali něco dobrého, ale ze svého milosrdenství nás spasil v koupeli znovuzrození a obnovení Duchem svatým. Toho na nás vylil v hojnosti skrze našeho spasitele Ježíše Krista, abychom - ospravedlněni jeho milostí - dostali jako dědictví vytoužený věčný život.

Evangelium: Lk 3,15-16.21-22

Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: "Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánků. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm." Když se všechen lid dával pokřtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe, Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě holubice a z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení."